- Mechanické hodinky fungují bez baterie. Energii čerpají z hlavní pružiny.
- Setrvačníku se také říká srdce hodinek, je zodpovědný za jejich přesnost.
- Pokud hodinky neukazují přesný čas, může pomoci zkrácení tenké pružiny v setrvačníku.
Mechanické hodinky jsou ztělesněním skutečného hodinářského umění, výsledkem odbornosti, vynalézavosti a 600 let zdokonalování. Dělají přesně to, co ostatní hodiny – měří čas. Ke svému chodu využívají energii hnací pružiny a složitý mechanismus řady dokonale sladěných ozubených koleček. Výsledkem drobné, ale neuvěřitelně složité konstrukce je nejen uklidňující tikání, ale také přesný pohyb ručiček na ciferníku. A víte, proč vlastně tikají? Provedeme vás fascinujícími tajemstvími světa hodinářství: blíže vám představíme mechanické hodinky.
Obsah článku
Co jsou mechanické hodinky
Mechanické hodinky jsou vybaveny mechanickým strojkem, tedy strojkem, který ke svému chodu nepotřebuje baterii ani jiný podobný zdroj energie. Tyto hodinky fungují díky pravidelnému natahování korunky, které zajišťuje 24 – 48 hodin pravidelného tikání. Mechanické hodinky tedy neobsahují žádnou elektroniku, vše funguje díky precizně zpracované mechanice. Díky tomu jsou fascinující nejen pro odborníky a sběratele, ale i pro běžné uživatele.
Základní komponenty mechanického strojku
Abychom alespoň částečně pochopili tajemství fungování mechanických hodinek, musíme se nejprve seznámit s klíčovými součástmi strojku:
- hlavní pružina – zdroj energie hodinek, navíjí se otáčením korunky, je uložena v pérovníku,
- soukolí – systém ozubených koleček, sloužících pro přenos energie z pružiny,
- krokové kolečko – řídí tok energie z hlavní pružiny a brání tomu, aby se uvolnila najednou, je zodpovědné za tikání hodinek,
- setrvačník (oscilátor) – řídí to, v jakých intervalech se pohybuje celý ozubený systém a s ním i ručičky hodin (dělí čas na jednotlivé úseky).
Jak fungují mechanické hodinky
Aby se ručičky na ciferníku mohly pohybovat, musí být energie správným způsobem přenášena z pružiny na ozubené kolo ručiček. Celý tento proces si pro lepší pochopení rozdělíme do několika kroků. V hodinkách se to samozřejmě děje kontinuálně a nepřetržitě během jejich chodu.
Natažení hlavní pružiny
Zatímco automatické hodinky mají navíjení pružiny zajištěné rotorem, v případě mechanických hodinek se hlavní pružina navíjí manuálně korunkou. Takto navinutá pružina vytváří napětí, které působí na pérovník. Otáčení pérovníku dá do pohybu celý systém ozubených koleček.
Přenos a rozdělení energie
Bez regulace by pružina jen vystřelila, což by mělo za následek krátký a velmi nepřesný pohyb. Proto se energie přenáší prostřednictvím soustavy ozubených koleček. Každé ozubené kolečko se skládá ze dvou různě velkých koleček umístěných na společné ose. Je to proto, aby kolečka mohla vzájemně pohánět ozubené hřídele a aby se přenášela energie pohybu.
Pérovník uvede do pohybu minutové kolečko, které se otáčí 1x za hodinu. Energie přechází na mezilehlé kolečko, které posouvá vteřinové, rotující rychlostí 1x za minutu. Centrální kolečko se otočí kolem své osy jen jednou za 12 hodin a zajišťuje pohyb hodinové ručičky. Chod soukolí mechanických hodinek reguluje krokové kolečko. Po obvodu nemá klasické zoubky, ale výběžky ve tvaru holínky, do kterých se zachycují výstupky kotvy ve tvaru písmene T. Kotva je dále propojena se setrvačníkem. Díky tomu se energie z hlavní pružiny rozděluje a hodinky tikají.
Regulace chodu hodinek
Za regulaci chodu hodinek – jinak řečeno za rozdělení času na úseky jako jsou vteřiny, minuty a hodiny – je zodpovědný setrvačník. Ten určuje soukolí, jakou rychlostí se má otáčet, aby se ručičky pohybovaly správně a mechanické hodinky ukazovaly správný čas. Setrvačník je přes kotvu spojen s krokovým kolečkem. Ve svém nitru má velmi tenkou pružinu přesné délky, která díky energii ze soukolí pravidelně pulzuje, reguluje pohyb setrvačníku a ten chod soukolí. Děje se tak díky impulsnímu kolíku, který má setrvačník upevněný na své hřídeli. Impuls ze setrvačníku je přes tento kolík přenesen na kotvu. Ta svými rameny ve správné frekvenci zastavuje a uvolní krokové kolečko.
Celý systém ozubených koleček je vždy vypočten a navržen tak, aby se každé kolečko pohánějící ručičku otáčelo správnou rychlostí. Jedná se o promyšlený a složitý mechanismus, a proto je tak úžasné jej pochopit i vlastnit. To je také důvod, proč mají mechanické hodinky své nadšence i ve 21.století.